Komentář 3J 11.09.2008
12. 9. 2008
15.Den
"Při tomhle větru se nehnem ani vo píď. Chlapi, k veslům!" zařval druhou větu mohutný kapitán obchodní lodi. Za chvíli se nad lodí rozezněly údery bubnu, v jehož rytmu veslaři veslovali. Jiní námořníci lezli po ráhnoví jako pavouci a skasávali plachy. V absolutním bezvětří byly stejně k ničemu. Kapitán přešel na příď a postavil se vedle mohutné postavy, která tam nehnutě vyhlížela zem.
"Tímhle tempem tam večer budemem, pane" prohlásil. Hlas se mu chvěl, jako by se bál, ale snažil se to skrývat.
"Dobře" zašeptala postava. I tak jí bylo slyšet po celé lodi. Cizinec byl vysoký, že se nevešel do žádné z kajut na lodi, proto spal na palubě. A to si mohl zabrat i kapitánovu kajutu. Do dveří musel vcházet bokem a i tak se skoro nevešel. Vypracovaný hrudník, mohutná zbroj, meč zavešený na zádech a přez něj přehozený štít. Todle nebyl voják, ani generál, tohle byl válečník. V době, kdy vojska obléhala pevnosti jiných národů či hájila svoje, on chodil po cestách a vraždil všechny ghůly, mantichory, sfingy i kdejakou jinou havěť na kterou narazil. A když se do týlu dostala jízda kavalerie, tak jí vyhledal a následně měl nepřítel o jednotku míň.
... O několik let později...
"Tehdá jsme přistáli u toho břehu a ten hrdina vystoupil. Řekl nám, že tu máme počkat, že se prý vrátí. Byl sem rád, z veslování mě bolely záda. Asi hodinu se nic nedělo, ale pak se z ostrova ozvalo mohutné zařvání, poté se ozývalo řinčení meče, hukot plamenů. Ty plameny zachvátily stromy, které rostly na úpatí hory, kam se ten hrdina vydal. S děsem jsme sledovali okraj lesa, připraveni kdykoliv vyrazit. A pak se ozval ten zvuk. Dodnes si jej pamatuju, jako bych jej neustále slyšel. Byl to výkřik. Výkřik čiré hrůzy, děsu a bolesti. Bolesti tak strašné, že se i stromy chvěly pod sílou toho hlasu. Byl to ten chlap, co večer opustil naši loď. Pak ten křik něco utlo a to ticho bylo ještě horší, než křik. Vytáhli jsme kotvu a jen co dorazil člun, který odvezl hrdinu na břeh tak jsme vyrazili. Bez něj. Jemu se již nedalo pomoci. Již byl mrtvý. Ale jeho poslední výkřik nám zněl v uších a dodával sílu našim pažím. Celou noc jsme veslovali, veslovali jsme i ve chvíli, kdy bubeník dostal do rukou křeče a přestal bubnovat. Postupně někteří z nás odpadávali, únavou padli na místě kde seděli. Pak jsme odpadl i já. Probudil jsem se až v přístavu."
Po skončení vyprávění námořníka se z davu ozvalo:
"Kde že je ten ostrov? " vysoká, hubená postava, celá zahalená v plášti s kapucí. Mág...
Když je v lize taková situace jako zde, tak není moc o čem psát, tak jsem sesmolil alespoň nějaký příběh:) Lamky mají skoro 300k bodů, druhá aliace má sotva desetinu tohoto počtu. Tady by jim nepomohl ani soudný den, snad kdyby se pár Lamek odloglo a k NeLamkám se přidal Braveheart VI. A kdyby se odlogl Slunik. Protože ten již má několik dní dost zemí ve svém kultu, aby sejmul Darkyho, takže očekávám brzké ukončení věku. Snad bude příště opozice proti Lamkám účinější- Archanjel Gabriel je sice dobrej, ale sám toho moc nezmůže...
Tak se zatím mějte,
Anarchysoldier
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář