Dvě mrtvé hodinky...
Znovu jsem zkontroloval čas- tři minuty. Prošel jsem dveřmi a stanul na chodbě. Zde by měla být. Došel jsme ke dveřím a na cedulce vedle nich zkontroloval údaje. 3E, šestá hodina- chemie, vyučující profesor: Hlaváček. Vše sedělo. Zaposlouchal jsem se. Jo, to je Hlavajs- poznal jsem jeho hlas. Jak se zdá, tak ho naštvali. Za chvíli budou končit- postavil jsem se vedle dveří, tak aby mne po otevření kryly. Můj cíl musí projít kolem mne, dveře jsou vlevo ode mne a východ z chodby je v pravo. Vytáhl jsem nůž a zkontroloval ostří. Bylo jako břiva a černé jako noc. Schoval jsem zbraň drženou v pravé ruce za záda a opřel jsem se o stěnu- bude to sice vypadat divně, ale nikdo si nevšimne zbraně a na gymplu mě znají.
Nemusel jsem čekat dlouho. Zazvonilo, chvilku se nic nedělo a pak se otevřely dveře. Postupně vycházelo pár lidí, ale Sulika pořád nikde. Čekal jsem. Sice na mě divně koukali, ale toho jsem si nevšímal. Pak vyšla. Byla přímo přede mnou, na druhé straně chodby. Neměla sebemenší šanci. Jeden skok, rychlý úchop hlavy levou rukou a bleskurychlý řez přez hrdlo. Nůž vykonal svojí práci- jedním řezem jsem přeřízl hrtal i obě tepny.
Upustil jsem jí na zem a o krouk ustoupil. Nechci být od krve. To že jsem právě pomocí Suliky vymaloval strop, stěny a pár jejích spolužáků mě netrápilo. Když červená přestala stříkat, přišel jsem k ní a rychle jí prohledal. Po chvíli jsem našel co jsem hledal.
Obálku jsem vzal a vyhýbaje se loužím krve jsem odešel. Bylo 13:31. Nůž zmizel v pouzdře a já na záchodě. O chvíli později jsem vyšel ven jako někdo úplně jiný. Nůž nebyl vidět, nikdo mě nemohl spojovat s vraždou před desítkou svěků. Mezitím jsem prohlédl obálku. Tomáš Válek. Znal jsem ho, měli jsem domluvenýho spicha- odpoledne mi měl pomoc s jením kroužkem. Nepomůže, zemře.
Vrátil jsem se na hodinu a na obědě jsem si dával majzla na někoho neznámého- od teď po mě pořád někdo půjde...
Po obědě jsem Tomovi zavolal a zeptal jsem se ho, jestli příjde. Už jsem na cestě, odpověděl.
Bezva. Rychle jsem dorazil k DDM Sokolov a rozhlédl jsem se, kde je.
Uviděl jsem jej hned- seděl na pinpongovém stole a něco kreslil. Jako já patřil k okruhu mafiánů a proto si na mě dával pozor- ale když sjem mu řekl, že mám jiný cíl a on mi prozradil svůj, tak se uklidnil a ztratil ostražiost- což se mi hodilo. Věnoval se nějakému papíru.
"Co to robíš?" zeptal jsem se ho, když jsme se mu přesunul za záda. On si myslel, že jsem se tam přesunul, abych líp viděl, já mezitím vytáhl nůž.
"Mapu na DrD." řekl a sklonil se nad ní. Jeho poslední chyba. Chytl jsem mu hlavu a stejným způsobem jako Suliku jsem jej zabil. Tentokrát jsem nevybarvil strop ani stěny, ale přebarvil jsem na červeno pinpongový stůl a pár keřů. Po rychlém ohledání tuhnoucí mrtvoly jsem vešel do DDM a začal kroužek. Bylo 14:55.
V kapse mi ležely již tři obálky- Suliky, Tomova a mého nejnovějšího cíle.
Lov pokračoval. Jsem lovec i lovná kořist...